Co vás může za polárním kruhem překvapit aneb v létě za polární září?

Moje babička pracovala celý život jako učitelka, později ředitelka, na základní škole a nejednou dětem vysvětlovala, co to je polární den a noc, jak a proč vznikají a kde se s nimi můžeme setkat. Protože s babičkou chci být v kontaktu i přesto, že nás dělí téměř 3000 km, každý den spolu mluvíme alespoň pár minut po telefonu. Nedávno mi položila otázku, jestli teď míváme pěknou polární záři. Když jsem jí s humorem odpověděla, že jsem už několik týdnů neviděla hvězdy ani měsíc, natož polární záři, úplně se chudák zastyděla…

Do Kiruny a jejího okolí míří v létě i v zimě řada turistů dychtících po tom spatřit alespoň jedenkrát během pobytu magickou polární záři. Nejednou jsem od místních starousedlíků poslouchala vyprávění o tom, jak potkali uprostřed léta v horách japonské turisty, kteří se se svými teleobjektivy vydali „na lov“ tohoto jedinečného úkazu.

Pravdou je, že přírodní i podnebné podmínky mohou po překročení linie severního polárního kruhu (66° 33′ severní šířky) v lecčems překvapit i ostříleného cestovatele. Na co si tedy dát pozor, aby člověk nebyl zklamaný z nenaplněných očekávání nebo naopak z přívalu nečekaných překvapení?

Pojďme si tedy osvětlit, jak je to vlastně s tou polární září…

Tento fascinující přírodní fenomén, který odnepaměti přitahuje lidskou pozornost, nutí nás přišpendlit své zraky k obloze a zůstat nehybně stát v němém úžasu, vzniká nejčastěji v ionosféře, ve výšce asi 100 km nad zemským povrchem. Staří Vikingové věřili, že polární záře je odrazem obrovského hejna ryb (herinků) plujících pod noční oblohou.

Skutečnost, kterou nám předkládá současná věda a výzkum, už bohužel nezní tak poeticky, ale nevadí. Pojďme se i tak trošku přivzdělat…

Celý proces začíná silnou sluneční aktivitou, kdy při slunečních erupcích dochází k uvolnění slunečního větru, který pak putuje vesmírem. Pokud se mu do cesty postaví naše matička Země, dojde v atmosféře k bouřlivému vyměňování elektronů, a tím ke vzniku elektromagnetického záření, které můžeme my, obyčejní smrtelníci, pozorovat z povrchu pouhým okem.

polarni zare Nakeri

To, jestli se naše barevná kouzelná polární víla roztančí po nebi, nebo nám „ukáže záda“, závisí tedy na míře sluneční aktivity a na tom, jestli se Země postaví tvrdohlavě do cesty toulavému slunečnímu větru. Znamená to, že polární záře vzniká v průběhu celého roku. Nezapomínejte ale, že pro její pozorování je nutné zhasnout! 🙂

Kdy za polární září nejezdit?

Kiruna leží na 67° 51′ severní šířky, tedy za severním polárním kruhem. Proto se tady setkáme s fenoménem polárního dne v létě a polární noci v zimě. Tedy dvou časových úseků, kdy v létě sluníčko nezapadá a v zimě se naopak ne a ne vyhoupnout zpoza horizontu. V letošním roce 2017 nám tu polární den odstartoval už 26. května a skončil včera, 15. července. Po dobu jednapadesáti dní tedy příroda odmítla otočit pomyslným vypínačem a zhasnout sluneční žárovku.

Toto období není pozorovatelům polární záře příliš nakloněno. Nedoporučuji se o to pokoušet ani měsíc před a po, protože nejen délka, ale především světelnost nocí nahrává k tomu ležérně ponechat při noclezích v přírodě čelovku v teple domova.

Lenka Žďánská
Už déle, než 5 let s nekonečnou radostí a nadšením prozkoumávám krásy laponské přírody za severním polárním kruhem, a s půlnočním sluncem nebo polární září nad hlavou otevírám dveře za dobrodružstvím v divočině všem, kteří o tom zatím jen tajně snili. Zajímá vás můj příběh nebo toužíte zažít léto za polárním kruhem na vlastní kůži?
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů

  • Polární novinky

    Zajímají vás novinky a perličky z dobrodružného života za polárním kruhem? Vložte zde váš email a buďte si jistí, že vám nic neuteče :-)

  • Rubriky
  • Nejnovější příspěvky