Co vás může za polárním kruhem překvapit aneb v létě za polární září?

Moje babička pracovala celý život jako učitelka, později ředitelka, na základní škole a nejednou dětem vysvětlovala, co to je polární den a noc, jak a proč vznikají a kde se s nimi můžeme setkat. Protože s babičkou chci být v kontaktu i přesto, že nás dělí téměř 3000 km, každý den spolu mluvíme alespoň pár minut po telefonu. Nedávno mi položila otázku, jestli teď míváme pěknou polární záři. Když jsem jí s humorem odpověděla, že jsem už několik týdnů neviděla hvězdy ani měsíc, natož polární záři, úplně se chudák zastyděla…

Do Kiruny a jejího okolí míří v létě i v zimě řada turistů dychtících po tom spatřit alespoň jedenkrát během pobytu magickou polární záři. Nejednou jsem od místních starousedlíků poslouchala vyprávění o tom, jak potkali uprostřed léta v horách japonské turisty, kteří se se svými teleobjektivy vydali „na lov“ tohoto jedinečného úkazu.

Pravdou je, že přírodní i podnebné podmínky mohou po překročení linie severního polárního kruhu (66° 33′ severní šířky) v lecčems překvapit i ostříleného cestovatele. Na co si tedy dát pozor, aby člověk nebyl zklamaný z nenaplněných očekávání nebo naopak z přívalu nečekaných překvapení?

Pojďme si tedy osvětlit, jak je to vlastně s tou polární září…

Tento fascinující přírodní fenomén, který odnepaměti přitahuje lidskou pozornost, nutí nás přišpendlit své zraky k obloze a zůstat nehybně stát v němém úžasu, vzniká nejčastěji v ionosféře, ve výšce asi 100 km nad zemským povrchem. Staří Vikingové věřili, že polární záře je odrazem obrovského hejna ryb (herinků) plujících pod noční oblohou.

Skutečnost, kterou nám předkládá současná věda a výzkum, už bohužel nezní tak poeticky, ale nevadí. Pojďme se i tak trošku přivzdělat…

Celý proces začíná silnou sluneční aktivitou, kdy při slunečních erupcích dochází k uvolnění slunečního větru, který pak putuje vesmírem. Pokud se mu do cesty postaví naše matička Země, dojde v atmosféře k bouřlivému vyměňování elektronů, a tím ke vzniku elektromagnetického záření, které můžeme my, obyčejní smrtelníci, pozorovat z povrchu pouhým okem.

polarni zare Nakeri

To, jestli se naše barevná kouzelná polární víla roztančí po nebi, nebo nám „ukáže záda“, závisí tedy na míře sluneční aktivity a na tom, jestli se Země postaví tvrdohlavě do cesty toulavému slunečnímu větru. Znamená to, že polární záře vzniká v průběhu celého roku. Nezapomínejte ale, že pro její pozorování je nutné zhasnout! 🙂

Kdy za polární září nejezdit?

Kiruna leží na 67° 51′ severní šířky, tedy za severním polárním kruhem. Proto se tady setkáme s fenoménem polárního dne v létě a polární noci v zimě. Tedy dvou časových úseků, kdy v létě sluníčko nezapadá a v zimě se naopak ne a ne vyhoupnout zpoza horizontu. V letošním roce 2017 nám tu polární den odstartoval už 26. května a skončil včera, 15. července. Po dobu jednapadesáti dní tedy příroda odmítla otočit pomyslným vypínačem a zhasnout sluneční žárovku.

Toto období není pozorovatelům polární záře příliš nakloněno. Nedoporučuji se o to pokoušet ani měsíc před a po, protože nejen délka, ale především světelnost nocí nahrává k tomu ležérně ponechat při noclezích v přírodě čelovku v teple domova.

Lenka Žďánská
Už déle, než 5 let s nekonečnou radostí a nadšením prozkoumávám krásy laponské přírody za severním polárním kruhem, a s půlnočním sluncem nebo polární září nad hlavou otevírám dveře za dobrodružstvím v divočině všem, kteří o tom zatím jen tajně snili. Zajímá vás můj příběh nebo toužíte zažít léto za polárním kruhem na vlastní kůži?
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů

  • Polární novinky

    Zajímají vás novinky a perličky z dobrodružného života za polárním kruhem? Vložte zde váš email a buďte si jistí, že vám nic neuteče :-)

  • Rubriky
  • Nejnovější příspěvky